Na webu probíhá aktualizace externích odkazů, děkujeme za pochopení.

Chronické rány

Jako chronickou ránu označujeme sekundárně se hojící ránu, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu 6–9 týdnů tendenci k hojení. Tato definice vznikla na základě konsensu odborníků pracujících ve výboru České společnosti pro léčbu rány.

V obou těchto skupinách se mohou vyskytovat rány, které se hojí, i vředy, které stagnují a jejich definitivní zahojení je zdlouhavé a problematické. Takové rány pak označujeme jako nehojící se.

Podle etiologie se akutní rány dělí na mechanické – resp. traumatické (zavřené, povrchové, perforující a komplikované rány), termické, chemické a radiační.

Termín „kožní vřed“ označuje obecný stav, při kterém chybí kůže v celém rozsahu až do podkoží. Neříká nic o jeho vzniku ani délce trvání.

Kožní ulcerace a vředy vznikají většinou v důsledku místních poruch trofiky tkání (angiopatie, neuropatie, lokální působení tlaku, projev celkového onemocnění), případně rozpadem zánětlivého nebo nádorového ložiska. Jejich prevalence v populaci v civilizovaných zemích se pohybuje kolem 1–2 %.

Nejméně přesné je označení „kožní defekt“, které označuje jakoukoli lézi na kůži bez ohledu na její rozsah či hloubku.

Jestliže se rána i při ideálním ošetřování nehojí, dá se předpokládat, že v ráně došlo k narušení normálního reparativního procesu.

Nejčastěji se vyskytující chronické rány:

V praxi vznikají chronické rány jednak přechodem akutní rány do chronicity v důsledku přidružených onemocnění nebo infekce, jednak mikrotraumatizací kůže, která je sama predisponovaná k obtížnému hojení. Třetí možnou příčinou vzniku chronické rány je prohloubení nekrózy kůže na podkladě základního onemocnění, například obliterující aterosklerózy dolních končetin.

Přetrvávající otevřená rána je nepříjemným projevem narušeného hojení tkání. Je místem možného vstupu mikroorganismů do těla a může vést k rozvoji dalších infekčních komplikací. Většina kožních vředů je bolestivá a nepříznivě ovlivňuje stav pacienta sekrecí z rány, která může vést až ke ztrátám tekutin a proteinů. Chronické rány proto představují také závažný socioekonomický problém.