HOJENIRAN.CZ

Od července 2014 je v České republice k dispozici nové pěnové krytí se stříbrem. Nově uváděné antimikrobiální krytí kombinuje antiseptický účinek ionizovaného stříbra navázaného na vlákno hydrofiber. Celková absorpční kapacita krytí je oproti stávajícím materiálům navýšena doplněním svrchní vrstvy, kterou tvoří polyuretanová pěna. Materiál tak eliminuje riziko macerace kůže v okolí ulcerace, má široké antimikrobiální spektrum účinku a spolehlivě odvádí ranný sekret mimo ránu. Běžně dostupné rozměry krytí do 10x10 cm jsou plně hrazeny z prostředků zdravotního pojištění. Bližší informace naleznete na webových stránkách výrobce (www.vlhkehojeni.cz).

Madrid se stal ve dnech 14. až 16. května 2014 místem konání 24. konference Evropské asociace pro léčbu ran (EWMA) s podtitulem: Inovace, know-how a technologie v péči o rány. Setkání odborníků z celého světa se zúčastnilo na 3000 zdravotníků mnoha profesí a oborů. Počet přednášek, posterů a elektronických posterů prezentovaných na konferenci dosáhl více než 900.

Od uvedení nového polyakrylátového krytí Altrazeal do klinické praxe již oběhl téměř rok. Na konferenci EWMA v Mardidu si odborníci vyměňovali první klinické zkušenosti s použitím tohoto nového materiálu v praxi.

Debridement je považován řadou klinických doporučených postupů za nezbytný krok v léčbě stagnujících infikovaných ran s nekrotickou spodinou. Přesto se ověřené důkazy o správnosti tohoto postupu objevují jen velmi pomalu.

Tvorba biofilmu je jedním z důvodů selhávání lokální i celkové antimikrobiální terapie ran. Biofilm umožňuje mikroorganismům využít faktory k získání rezistence a tolerance vůči léčbě i přirozeným imunitním procesům, které organismus využívá ke zvládání přítomnosti mikroorganismů v ráně.

Terapie ran kontrolovaným podtlakem prodělala v posledních letech pozoruhodný vývoj. Ve stavbě zařízení pro podtlakovou léčbu je hraje prim jednoduchost ovládání a tendence k minimalizaci velikosti přístrojů, které již nejsou závislé na zapojení do elektrické sítě a neomezují pacienta při běžných aktivitách.

Tržné rány na kůži pacientů vznikají v důsledku střižných a smykových sil. Zvýšené riziko pozorujeme u starších nemocných s tzv. cutis papyracea, při nedostatečné nutrici, dlouhodobém podávání kortikoidů a při některých chronických kožních onemocněních.

Březnové číslo časopisu Diabetes Care přineslo článek španělského autora Lázaro-Martíneze věnovaný výsledkům randomizované studie porovnávající léčbu pacientů s infikovanou neuropatickou ulcerací syndromu diabetické nohy. 52 diabetiků s neuropatickou ulcerací komplikovanou osteomyelitidou bylo na počátku sledování náhodně rozděleno do 2 skupin: první skupina byla cíleně léčena devadesáti denní kůrou antibiotik. Pacienti ve druhé skupině podstoupili chirurgický výkon (odstranění infikované části skeletu bez provedení amputačního výkonu), následně byli přeléčeni deseti denní kůrou antibiotik. Konkrétní antibiotická terapie byla zvolena vždy na základě kultivačního vyšetření (hluboký stěr z rány). Pacienti s těžkou infekcí měkkých tkání chodidla, projevy ischemické choroby dolních končetin nebo exponovaným skeletem na spodině ulcerace byli ze sledování vyřazeni. Studii dokončilo 46 pacientů.

I když českého čtenáře zajímají především tuzemská data, nejsou tyto výsledky pro Českou republiku zatím dostupné a nezbývá než si vystačit s údaji našich evropských sousedů.

Právě před rokem začal na stránkách www.hojeniran.cz vycházet speciál věnovaný syndromu diabetické nohy. Dnes vám přinášíme nově dostupná data o výskytu diabetu a syndromu diabetické nohy v české populaci za rok 2012, která publikoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.