Zlatým standardem pro hojení ran je tzv. vlhká terapie zajišťující vlhké prostředí na spodině rány. Příčinou nehojení rány a psychického strádání nemocného však může být také opakovaná traumatizace (poranění) rány při převazech, s ní spojená bolest a stresová reakce organismu...

V sekci tématických speciálů je k dispozici nový speciál věnovaný systémové enzymoterapii. Perorálně podané enzymy mají systémové účinky, které byly potvrzeny řadou klinických i experimentálních studií. Kromě antiedematozního efektu a zlepšení mikrocirkulace má systémová enzymoterapie také imunomodilační působení a zlepšuje účinnost antibiotik. Další informace a zkušenosti z klinického použití najdete zde.

V únoru 2012 publikoval časopis Wounds (2012;24(1)) výsledky retrospektivní multicentrické studie „Výsledky léčby ran a s ní spojené náklady u ambulantních pacientů léčených v centrech hojení ran v USA“ autorů C.E. Fife, M.J. Carter, D. Walker, B. Thomson, která po dobu 5 let (2005-2010) monitorovala výsledky ambulantní léčby pacientů s chronickou ránou. Byla analyzována data 5240 pacientů (s celkem 7099 ránami) 59 center specializovaných na léčbu ran z 18 států po celém území USA. Prevalence chronických nehojících se ran v severoamerické populaci činí kolem 2% a na jejich léčbu se utratí ročně odhadem 50 miliard dolarů. Tato studie využívala data ze zdravotnické dokumentace zaznamenaná v systému EHR (electronic health record). Oproti jiným farmakoekonomickým studiím nebyli ze sledování vyloučeni polymorbidní pacienti, pro které je typická přítomnost řady komorbidit. Do nákladů na léčbu byly zahrnuty platby za návštěvy u lékaře, poplatky vyúčtované zdravotnickým zařízením, náklady na výkony provedené při ošetření ran, náklady na terapeutická krytí a převazy, náklady na domácí péči, podtlakovou terapii ran a hyperbarickou oxygenoterapii. Databáze obsahovala původně 11 664 pacientů, z nichž ale muselo být 9096 pro nedostatky ve sledování vyřazeno. Získaná data byla statisticky zpracována.