Uplynulý rok 2013 nám připravil řadu překvapení. Opět jsme byli vystaveni vlivu politických, ekonomických i právních rošád a ne každý náš krok v roce 2014 musí nutně vést pouze k pozitivům a životním jistotám (jak pravil klasik).

Tzv. „péče zaměřená na člověka“ představuje nový směr v komunikaci a poskytování zdravotních služeb. Potřeba změny vztahu mezi zdravotníkem a pacientem byla zmíněna v prohlášení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) již v roce 2017 a problematikou se v současnosti zabývá i pracovní skupina Evropské asociace pro léčbu ran (EWMA).

V únoru 2012 publikoval časopis Wounds (2012;24(1)) výsledky retrospektivní multicentrické studie „Výsledky léčby ran a s ní spojené náklady u ambulantních pacientů léčených v centrech hojení ran v USA“ autorů C.E. Fife, M.J. Carter, D. Walker, B. Thomson, která po dobu 5 let (2005-2010) monitorovala výsledky ambulantní léčby pacientů s chronickou ránou. Byla analyzována data 5240 pacientů (s celkem 7099 ránami) 59 center specializovaných na léčbu ran z 18 států po celém území USA. Prevalence chronických nehojících se ran v severoamerické populaci činí kolem 2% a na jejich léčbu se utratí ročně odhadem 50 miliard dolarů. Tato studie využívala data ze zdravotnické dokumentace zaznamenaná v systému EHR (electronic health record). Oproti jiným farmakoekonomickým studiím nebyli ze sledování vyloučeni polymorbidní pacienti, pro které je typická přítomnost řady komorbidit. Do nákladů na léčbu byly zahrnuty platby za návštěvy u lékaře, poplatky vyúčtované zdravotnickým zařízením, náklady na výkony provedené při ošetření ran, náklady na terapeutická krytí a převazy, náklady na domácí péči, podtlakovou terapii ran a hyperbarickou oxygenoterapii. Databáze obsahovala původně 11 664 pacientů, z nichž ale muselo být 9096 pro nedostatky ve sledování vyřazeno. Získaná data byla statisticky zpracována.