„Společný hlas, společná práva“ je heslo, které vyjadřuje vůdčí myšlenku 21. konference Evropské asociace pro léčbu ran, kterou letos hostila Belgie. Tento slogan říká, že všichni pacienti by měli mít stejný hlas a stejná práva v přístupu k léčbě ran moderními prostředky. Nejen symbolicky se tak na 3 dny ocitl v centru pozornosti samotný pacient s nehojící se ránou. Konference EWMA 2011 se uskutečnila ve dnech 25. – 27. května v Bruselu. Setkání se zúčastnilo více než 2600 účastníků z celého světa. Nejvíce jich přijelo z Nizozemí a Velké Británie, početné výpravy dorazily také s Německa a Itálie. Na konferenci zaznělo celkem 613 přednášek a bylo prezentováno 357 posterů, proběhlo 29 workshopů a 36 klíčových zasedání.
Potřebu soustředit se na pacienta jako celek vyzdvihla v úvodním sdělení prezidentka EWMA Zena Moore z Velké Británie. K tomu, abychom naši snahu zaměřili na skutečné potřeby našich pacientů, je zapotřebí pochopit jejich osobní zkušenosti s léčbou chronické rány a správně se vypořádat s posílením práv pacientů. EWMA proto iniciovala vznik pracovní skupiny zabývající se výsledky léčby pacientů s cílem zjistit, jakým způsobem jsou vytvářeny důkazy v systému evidence based medicine (medicíny založené na důkazech). Tyto cíle lze splnit pouze v případě širokého dialogu mezi těmi, kteří v medicíně rozhodují a těmi, kteří se těmto rozhodnutím podvolují. Jak zdůraznila Zena Moore, na to, jak je zdravotnickým systém vnímán pacienty, má vliv řada faktorů. V politice se dá očekávat především vliv současné a budoucí legislativy, efekt doporučení WHO k bezpečnosti pacientů a posílení role pacienta na cestě ke zlepšení kvality poskytované péče. V rámci Evropské unie vznikla pracovní skupina zaměřená na pacientovo bezpečí a kvalitu péče. Dle jejího doporučení by měli být pacienti informováni o standardech bezpečí a postupu lege artis, měli by mít přístup ke srozumitelným informacím a mít možnost sami se zapojit do procesu zajištění bezpečí pacientů. Pro ekonomické faktory (stav domácí ekonomiky a trend jejího vývoje) jsou typické neustále stoupající výdaje na zdravotnictví doprovázené poklesem objemu finančních zdrojů, které nebudou nikdy dostatečné ve vztahu ke stoupajícím požadavkům společnosti na zdraví populace). Jak ukazují zkušenosti našich zahraničních kolegů, i velmi jednoduchá a levná opatření mohou mít pro zdraví populace obrovský význam. Příkladem jsou opatření k prevenci vzniku dekubitů, na která je potřebná nesrovnatelně nižší finanční částka nežli v případě léčby již vzniklých dekubitů. Vzhledem k omezeným zdrojům je proto nutné hledat rezervy ve své vlastní práci – věnovat se prevenci, zlepšit vedení zdravotnické dokumentace rány a používat ji systematicky, dbát na efektivní využívání zdrojů. Sociální vlivy zohledňují různý životní styl (např. aktivní versus pasivní stárnutí evropské populace), odlišnou demografii, názory spotřebitelů a vliv médií na otázky spojené se zdravím populace. Na poli technologickém hrají prim především nové informační technologie, konkurenční tlak na technologický vývoj, zvyšující se výrobní potenciál firem. Jednotlivé faktory se ovlivňují také navzájem. Svědčí o tom například fakt, že nemocní si jsou ochotni sami zaplatit nová krytí v případě, že jejich použití snižuje bolest, urychluje hojení a zkracuje nezbytnou dobu hospitalizace. Pouze tento komplexní pohled umožňuje zvýšit efektivitu léčby bez rizika finančního vyčerpání zdravotního systému. Jak uvedl profesor John Posnett ve své přednášce na téma ekonomika hojení ran, asi 50 % celkových nákladů na terapii ran tvoří náklady na hospitalizaci, 30-35% náklady na ošetřovatelskou péči a 15-20 % náklady na terapeutická krytí. Snížit náklady na léčbu pacientů s nehojící se ránou je možně 3 způsoby: zhojit rány čím jak nejdříve, předcházet komplikacím, které mohou vést k hospitalizaci nebo prodloužit hospitalizaci u již přijatých nemocných, a v neposlední řadě používat krytí správně a snížit frekvenci převazů.
Jaké odborné novinky přinesla EWMA 2011?
V Bruselu byla představena nová zařízení podporující terapii rány pomocí podtlaku: společnost Hartmann vyvinula systém pod označením Vivano, který je dostupný i v České republice. Společnost Smith&Nephew uvádí na trh nový podtlakový system pro ambulantní léčbu ran PICO. Zařízení je na jedno použití a v porovnání s obdobnými systémy není vybaveno kanistrem pro sběr exsudátu. Materiál použitý ke krytí rány je z polyuretanové pěny, na jejímž povrchu je silikonová vrstva.
V současnosti se formuje nová kategorie terapeutických krytí pod názvem alginogely a v Bruselu se sešla její pracovní skupina. Alginogely kombinují vlastnosti hydrogelů a alginátů, navíc obsahují enzymy (glukóza-oxidáza, laktoperoxidáza) s antibakteriálním působením na široké spektrum mikroorganismů, včetně MRSA. Částice hydrogelu (aktivní a pasivní polymery) ránu hydratují a zároveň zabezpečují absorpci ranného exsudátu, podporují autolytický debridement a urychlují hojení tkání.
Celosvětově stoupá používání antiseptických krytí s hydrofóbním povrchem na bázi derivátu mastné kyseliny dialkyl carbamoyl chloridu. Kromě základní varianty jsou k dispozici i modifikace krytí s hydrogelem, polyurethanovou pěnou a hydrokoloidem. Tyto materiály mají své využití při ošetřování akutních i chronických ran, prevenci a terapii infekce. Na konferenci byla prezentována studie italských autorů, která porovnávala efektivitu léčby dekubitů u pediatrických pacientů pomocí krytí Cutimed sorbact a Aquacel Ag. I když oba materiály pracují v ráně různým způsobem, nebyl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl v klinické účinnosti obou materiálů.
Jako velmi podnětný se ukázal workshop na téma: Fyzikální terapie rány – medicína založená na důkazech. Workshop se věnoval posouzení efektivity hyperbarické oxynegoterapie, elektrostimulace rány, magnetoterapie, fototerapie a laseru, použití rázových vln a ultrazvuku. Dílčích informací o pozitivním ovlivnění jednotlivých procesů hojení rány v laboratorních podmínkách v literatuře rychle přibývá. Jasné důkazy o klinické efektivitě léčby (zrychlení hojení rány, menší bolestivost, nižší výskyt ranných infekcí) existují zatím pouze v případě hyperbarické oxygenoterapie, elektrostimulace rány a rázových vln. Jako zcela neefektivní se dle dosud publikovaných studií jeví lokální aplikace kyslíku na ránu, použití infračervené lampy a metoda whirlpool.
Satelitní sympózium firmy Convatec s názvem „Technologie krytí se stříbrem založené na důkazech“ pak nabídlo nový pohled na antiseptická krytí se stříbrem. Ranná infekce patří mezi nejčastější komplikace hojení akutních i chronických ran. Stříbro jako širokospektré antiseptikum hraje vzhledem ke svému komplexnímu působení na ránu stále nejdůležitější úlohu. Při volbě konkrétních materiálů je nutné zohlednit nejen obsah a aktivitu stříbra uvolněného z krytí, ale i vlastnosti nosiče stříbra v krytí, jeho schopnost vázat na sebe ranný exsudát, sledovat kontury rány a bránit kontaminaci okolí rány. Technologie hydrofiber těmto kritériím plně vyhovuje a dle prezentovaných výsledků porovnání účinnosti krytí vůči infekci patři krytí hydrofiber-Ag mezi materiály s nejvyšší efektivitou.
