Správná hygiena rukou je efektivní součástí prevence vzniku nozokomiálních nákaz. I když jsou zdravotníci s problematikou mytí rukou dobře obeznámeni, v praxi narážíme často na překážky, které s mytím rukou úzce souvisejí – personál je časově zaneprázdněn, použitelná umyvadla a hygienické prostředky nebývají snadno dostupné, zdravotnický personál bývá pracovně přetížen, při častém mytí rukou hrozí podráždění pokožky. Časopis Wounds publikoval ve svém čísle 27(12) z roku 2015 výsledky randomizované kontrolované studie, která porovnávala efektivitu hygieny rukou na základě stanovení počtu bakteriálních kolonií na rukách účastníků výzkumu. Dobrovolníci z řad zdravotníků byli rozděleni do 3 skupin: první skupina si umyla ruce mýdlem, druhá skupina použila k desinfekci rukou alkoholový prostředek a třetí použila roztok s obsahem povrchově aktivní látky (benzakonium chlorid). Nejnižší počet bakteriálních kolonií byl izolován z rukou dobrovolníků, kteří si ruce ošetřili dlouhodobě působícím roztokem s benzakoniem. Po jedné, dvou a třech hodinách byly ale rozdíly v počtu izolovaných kolonií na rukách zdravotníků statisticky nevýznamné. V závěru studie autoři potvrzují, že moderní prostředky pro hygienu rukou na bázi benzakonia a alkoholu mají porovnatelnou efektivitu s konvenčním mytím rukou a že jejích používání může snížit výskyt nežádoucích projevů mytí rukou mýdlem, jako jsou podráždění a vysušování pokožky. Přípravky s dlouhodobým působením mohou navíc ušetřit čas potřebný s opakovanému mytí rukou. Neoddiskutovatelným faktem pak zůstává skutečnost, že se bez hygienické čistoty rukou při kontaktu s nemocnými neobejdeme.

Zdroj: Wounds. 2015;27(12):347353.